Podívejme se na stávající model distribuce potravin chudým, který s sebou nese řadu problémů:
- Čas na dodání potravin
- Trvanlivost potravin
- Není chlazení
- Náklady na skladování
- Náklady na pořízení zboží a dopravu
- Nalezení a kvalifikace lidí, kteří potřebují pomoc
- Distribuce potravin do těmto lidem
- Žádná změna situace - nekonečná závislost
Co kdybychom mohli všechny tyto problémy vyřešit s využitím stávajících prostředků, které již byly získány, ale prostě to udělat novým způsobem, který by tyto problémy vyřešil v jádru? Jak?
Co kdybychom tyto peníze vzali a místo toho je použili na to, abychom do škol zavedli chovy slepic a zemědělství a učili děti, jak na to? Hmm... podívejme se, co se stane:
- Děti se naučí, jak si vypěstovat vlastní potraviny, a jsou schopny to dělat po celý život.
- Nesou si domů každý den čerstvé jídlo pro sebe a všechny rodiny, které znají ve svém okolí a které jsou v nouzi.
- Jídlo má více výživných látek, protože se nosí domů čerstvé.
- Není potřeba žádné skladování ani chlazení.
- Děti se stávají rozvážecím mechanismem a jsou schopny postarat se o vyhledání potřebných.
- Po naučení se mohou žáci získat startovací balíček, aby mohli totéž dělat doma a mohli tak nakrmit své rodiny, místo aby byli závislí.
- Děti se stávají učiteli pro rodinu, protože pomáhají rodině vypěstovat si doma vlastní potraviny.
- Dochází ke změně situace, protože potravin je dostatek, farem je dostatek, lidé mají dovednost, jak se sami uživit, a učí se sami postarat o komunitu.
- Děti se učí, co znamená tvrdě pracovat, učí se podnikavosti a tomu, jak být soběstačný a hrdý na svou práci.
- Tento model je škálovatelný v rámci celé země a napříč zeměmi, protože funguje na úrovni komunity, regionu a v důsledku i na úrovni země.
