Každá z těchto 13 emocí je dílkem skládačky, který nás vede k celistvosti a pravé lásce. Při zkoumání a ztělesňování každé z nich znovu objevujeme své pravé já a znovu se spojujeme se svým přirozeným stavem lásky. Pokaždé, když praktikujeme trpělivost, důvěru nebo vděčnost, vysíláme vlny lásky, které pomáhají léčit a transformovat.
Život je "školou lásky", kde nás každá zkušenost učí jedné nebo více z těchto základních vlastností. V některých dnech se možná učíme odpuštění a bezpečí, jindy nás život vyzývá k růstu odhodlání a soucitu. Všechny tyto emoce jsou vzájemně propojené, každá z nich je součástí většího vzorce, který nás přibližuje k jednotě, kterou hledáme.
Ať už procházíme čímkoli, život nás vždy vybízí k tomu, abychom se naučili některou z těchto stránek lásky. Každá emoce nás vede dovnitř, pomáhá nám odemknout naši vnitřní moudrost a přibližuje nás k našemu nejopravdovějšímu, nejlaskavějšímu já. Časem pochopíme, že všechny tyto lekce jsou součástí cesty zpět k pravdě - že láska je naším přirozeným stavem.
1. Láska a její projevy. Bezpečí - vnitřní stabilita a důvěra v božské
Bezpečí nespočívá jen v pocitu ochrany, ale v důvěře, že jsme součástí něčeho většího. Tato emoce nás vybízí k vytvoření vnitřní stability, aby žádná vnější bouře nemohla otřást našimi základy. Bezpečí nás učí, že vesmír je v podstatě laskavý prostor, kde se můžeme učit a růst, místo, kde nás láska drží i v těžkých časech.
2. Naděje - síla víry a vize
Naděje je semínkem víry. Připomíná nám, že to, co si představujeme, se skutečně může uskutečnit, že život nás vždy posouvá k většímu růstu a cíli. Naděje je připomínkou z duše, že bez ohledu na to, jak temně se věci jeví, se rozvíjí vyšší cesta, často za hranicí toho, co mysl ještě dokáže pochopit.
3. Jasnost - Vidění skrze iluze
Jasnost spočívá ve vnímání pravdy za hranicemi iluzí, které si vytváříme - iluzí oddělenosti, strachu, omezení. Skutečná jasnost zvedá závoj ega, umožňuje nám vidět "vnitřním okem" a učí nás, že když se sladíme s pravdou, sladíme se s láskou. Je to připomínka, že jsme tu proto, abychom se vyvíjeli a rozšiřovali své chápání a stále se přibližovali svému autentickému já.
4. Trpělivost - důvěra v posvátné načasování života
Trpělivost nám připomíná, že všechny věci mají své období. Je to moudrost umožňující, aby se věci vyvíjely tak, jak mají, v božském načasování. Trpělivost je způsob, jakým nás naše vyšší já učí ctít rytmus života, připomíná nám, že láska je nadčasová a že každý okamžik čekání nás přibližuje k další kapitole cesty naší duše.
5. Trpělivost je také způsob, jakým nás naše vyšší já učí ctít rytmus života. Spokojenost - přijetí hojnosti uvnitř
Spokojenost je umění být plně přítomen a uvědomit si, že klid, který hledáme, je již v nás. Učí nás, že láska není věc, které je třeba dosáhnout, ale stav bytí. Když se naučíme spokojenosti, napojíme se na pramen radosti a míru, který v nás byl po celou dobu, bez ohledu na vnější okolnosti.
6. Odhodlání - vůle duše růst
Odhodlání je odhodlání duše růst, vnitřní síla, která nás udržuje na naší cestě navzdory výzvám. Učí nás, že láska se nevyhýbá obtížím, ale houževnatě jimi prochází. Odhodlání je naším duchovním ohněm, připomínkou toho, že i nezdary jsou součástí většího plánu na zdokonalení našeho ducha.
7. Odpuštění - osvobození od minulosti
Odpuštění je osvobození. Je to osvobození od všeho, co nás poutá ke staré bolesti, staré identitě a starým omezením. Nejde jen o propuštění druhých - jde o osvobození sebe sama. Odpuštění nás učí, že láska je svoboda a že propuštěním vytváříme prostor pro nové začátky a hlubší mír.
8. Vděčnost - uvědomění si božských darů
Vděčnost je uznání, že vše v životě je dar, dokonce i výzvy. Připomíná nám, že každá zkušenost, každý člověk a každý okamžik je příležitostí k růstu. Vděčnost nás napojuje na božský tok, činí nás vnímavými vůči požehnáním a zvyšuje naše povědomí o přítomnosti lásky všude kolem nás.
9. Vděčnost je pro nás důležitá. Soucit - vidění sebe sama v druhých
Soucit je mostem k jednotě. Je to hluboké pochopení, že jsme všichni propojeni, že každá bytost je vyjádřením stejné božské energie. Soucit nás učí, že láska vidí sama sebe v každé duši, překonává posuzování a přijímá všechny jako součást větší jednoty.
10. Soucit je v každém člověku. Spojení - vzájemná závislost všeho života
Spojení odhaluje, že nic v tomto vesmíru neexistuje izolovaně, všichni jsme součástí vzájemně propojené sítě. Díky propojení se dozvídáme, že láska není jen pocit, ale energie, která spojuje veškerou existenci. Ukazuje nám, že každý vztah je zrcadlem, v němž se odráží náš růst, naše zranění a náš potenciál.
11. Vztahy jsou pro nás jako zrcadlo. Důvěra - odevzdání se božskému plánu
Důvěra je vzdání se ega, uvolnění kontroly a víra, že vesmír má pro nás vyšší plán. Učí nás, že láska dovoluje, že plyne tam, kam má. Důvěra nás vyzývá, abychom se s vírou opřeli do neznáma a pochopili, že všechno, dokonce i těžkosti, slouží našemu konečnému probuzení.
12. Důvěra je pro nás velkým přínosem. Láska - podstata všeho stvoření
Láska je zdrojem, podstatou, z níž vše pochází a k níž se vše vrací. Je to cesta i cíl. Láska ve své nejpravdivější podobě je čisté vědomí, překonává dualitu a vyzývá nás, abychom se vnímali jako jedno s veškerou existencí. Láska je světlo, které hledáme, božská pravda, kterou jsme tu proto, abychom ji ztělesňovali a sdíleli.
13. Láska je světlo, které hledáme. Radost - přirozený stav duše
Radost je vibrace duše, když je v souladu se svým pravým já. Přesahuje štěstí; je to hluboký stav bytí, který vzniká, když jsme plně přítomní a otevření. Radost nás učí, že naše nejpravdivější podstata je lehká, svobodná a hravá a že láska je ve své podstatě prožitkem čisté, bezbřehé blaženosti.
